Jak člověk řídí firmu

Drobné zamyšlení k tvrzení, že nejlepší je řídit stát jako firmu. Opravdu se model úspěšné komerční firmy dá aplikovat na řízení státu?

Hned v úvodu uvedu, že nejsem úspěšný majitel firmy, kterou bych řídil a ani jsem jím nikdy nebyl. Vezmu sem spíš své poznatky z pracovních zkušeností.

1. Záměr podnikání 

a) Když rozjíždím nějakou firmu, nebo si chci již zaběhnutou firmu koupit, tak mě zajímá předmět podnikání. Většina firem má jedno, či více ze základních činností - výroba, nákup, prodej, poskytování služeb. Všechny tyto činnosti jsou navrhovány tak, aby se za co nejméně nákladů došlo k co nejvyšším ziskům.

b) Stát má jasné poslání - zabezpečit chod státu a pro občany zajistit určitý druh služeb, které nejsou pro komerční trh (už tato definice dává najevo, že se nebude jednat o ziskové služby). Oproti tomu od nás občanů získává finance a jako správný hospodář se snaží své povinnosti plnit za co nejmenší režii tak, aby ze získaných financí mohl poskytovat co nejširší portfólium s vysokou kvalitou.

2. S kým do toho půjdu

a) V prvopočátku u sebe potřebuji někoho, komu věřím a na koho se můžu spolehnout. Přeci jen kromě mého zaměření mě čeká hromada byrokracie a někdo, kdo mi pomůže se hodí. Jakmile se firma rozjede, tak začnu přijímat pracovníky, o které se budu starat za předpokladu, že budou pracovat ku prospěchu firmy a k jejímu rozvoji. Každý, kdo bude pro firmu přítěží bude bez milosti propuštěn, jelikož z dlouhodobého hlediska neefektivní zaměstnance bez výsledků ve svém týmu nepotřebuji.

b) I pro řízení státu s sebou potřebuji někoho, s kým do toho půjdu (přeci jen minimální 101čka je dobrá). Situace o koho se budu starat je ale jiná. Zde se musím starat zejména o neefektivní období života člověka - od dítěte k dospělosti a následně od důchodu ke smrti. Dále sociálně či zdravotně znevýhodněné, v momentální a životní nouzi... Těch, o koho se stát musí postarat a momentálně od nich nic nemá je spousta. Ano, od většiny důchodců stát získával v době jejich aktivní pracovní době, tak jim nyní jen po kusech splácí to, co od nich získal, ale ve firmě taktéž na některých pozicích z lidí vysajou co jde a jakmile již nemá firmě co dát, tak ho hodí přes palubu a nevyplácí mu finance jen proto, že jim před x lety pomohl něco vydělat.

3. Co od toho očekávám

a) Zisk. S ničím jiným by si přeci člověk firmu nepořizoval (ano, teď se bavíme o komerčních firmách, nikoli o neziskových organizacích, kterých si vážím a jejíchž zakladatelé a pracovníci zaslouží většinou větší obdiv, než zakladatelé a pracovníci v komerčních firmách).

b) prosperitu a blaho občanů své země - nikdy se nezavděčím všem, proto úmyslně nepíšu spokojenost občanů, protože vždy tu bude někdo, kdo se bude cítit znevýhodněn.

Už těchto tří definic vyplývá, že stát se na nejvyšší úrovni (senát, poslanecká sněmovna) nedá řídit jako firma. Naopak jako nezisková firma by se měla řídit jednotlivá výkonná struktura státu (nezaměňovat s výkonnou mocí). Veškeré ministerstva a úřady, by tak měli být řízeny. Nikoli mít zaměstnance chráněné zákonem, jelikož poté jejich produktivita práce ještě klesne, ale naopak mít možnost neefektivního člověka vyhodit. Mít kontrolní mechanismy nad prací svých zaměstnanců - ale jsme ve fázi, kdy pro jeden papír potřebujeme dalších dvacet papírů, tak není možno mít ani efektní kontrolu. Dát těmto zaměstnancům taktéž určitou míru zodpovědnosti za své činy a kroky. Dnes se vám úředník maximálně omluví, ale nevezmete si na něm nic. Pokud by se podařilo zeštíhlit státní aparát (zde by bylo zapotřebí i zjednodušení hromady úkonů daný zákonem), poté by se daly obsadit důležité posty opravdovými odborníky a nikoli tím, kdo je ochoten to za tuto mzdu dělat (ano, jejich mzda by byla vyšší, ale s ohledem na efektivitu a konečný přínos by byly rentabilnější).

Jako příklad neefektivního člověka uvedu příklad jedné mé kamarádky. Středočeský kraj má co do rozlohy a počtu okresů prim v české republice, ale i zde se na vyšších pozicích najdou nedomýšlivý lidé. Katastrální úřad pro Středočeský kraj má několik poboček, každá z nich pracuje v jiném tempu a tak když v jeden den podáte na různé pobočky žádosti, odpovědi dostáváte průběžně. I stalo se, že Adobe se rozhodl zaktualizovat verzi PDF, kterou jim jejich systém neschroupl. A tak se nejrychlejší z poboček ozvala, že je špatný formát a došlo se k tomuto závěru, že to musí opravit IT, ale nikoli jejich místní, ale ten z centrály středočeského kraje, který systém spravuje. I stalo se a do týdne byl problém vyřešen. Uběhl však další týden a ozvala se druhá pobočka ze Středočeského kraje, že je neplatný formát. Nyní již poučeni z předchozího jednání se rychle navrhlo řešení, opět se obrátili na stejného IT, aby úpravu nasadil i u nich na pobočku. Heuréka, dvě pobočky zaktualizované a kdo by čekal, že daný IT nasadí novou verzi i do dalších poboček, tak je na omylu, o pár dní později se ozvala i třetí pobočka. 

Chceme tedy aby stát byl řízen jako firma? Za mě ne, já chci aby byl stát řízen lidsky - pro lidi s vědomím toho, že od státu jsme čerpali výhody v době, kdy jsme se nemohli o sebe starat, nyní mu něco odevzdáváme a jednoho dne se opět budeme potřebovat opřít o stát (ignoruji zde to, že stát potřebujeme i v době kdy státu něco odevzdávám, jelikož bez státního aparátu bych nemohl fungovat ani já). Musíme zde udělat prostředí pro to, aby se lidem dobře žilo...